BLOG PROBÍHÁ REKONSTRUKCÍ

H O M E

Srpen 2012

Den šestý - 5 lidí, kteří pro tebe hodně znamenají

19. srpna 2012 v 11:18 | Kathará |  Deník
Tenhle článek bude asi složitější (hlavně pro mě, na psaní - myslím!). Jen pět lidí? Takhle se to nedá, ale pokusím se...

Máma+táta+brácha - Tenhle bod se nedá rozdělit na tři, patří k sobě. Mámu, taťku ani bráchu bych nevyměnila. Nikdy jsem se neuměla chovat jako skvělá dceruška nebo příkladná ségra, spíše rivalka a protivná puberťačka. Ale jednou, šla jsem spát, měla jsem takovej sen. Přišli mimozemšťani a moji rodinu vymazali ze světa. Prostě ji nechali zmizet. Já vím, je fakt nepravděpodobné, že se to stane. Ale v tu chvíli jsem si uvědomila, že bych se smutkem zbláznila. Nepište mi, že jsem blázen, zkuste si to představit vy... Jak byste se cítili? Jako někdo, co už ztratil všechny důvody žít.

Máme koťátka - konečně!! ;)

17. srpna 2012 v 21:22 | Katara |  Deník
Nebudete věřit, ale tohle fakt stálo za to. Začalo to tím, že mamka měla jít pomoct do .. no, řekněme jakby do hospody, prostě je takové sdružení, posezení, no, tak měla tam jít pomoct. Já měla jít taky, ale nechtěla jsem. Nešlo o to, že bych byla líná, já jen .. nechtěla tam, protože tam budou lidi. Nedělám si srandu, fakt.. Nakonec, mamka odešla, jsem dostala záchvat vzteku a myslela jsem, že něco zdemoluju. Děs!
Šla jsem ven, s bráchou, jsem ho donutila, dá se říct. Jenže se mi najednou začalo chtít spát. Ptala jsem se ho, jestli se mnou nepůjde za mamkou, že tam nechci jít sama. On, že ne. Nakonec jsem šla za ní, teda, nešla, ale prve jsem si to myslela. Prostě jsem šla po cestě, směrem, kam mamka před půlhodinou. Nešlo mi se zastavit, a když jo, tak do pěti vteřin jsem zas šla - byla jsem jak robot, to nechápu!! Když jsem tam došla, nešla jsem za mamkou, zas jsem měla paniku, šla jsem teda do kopce, k babičce (takovou oklikou, po cestě to bylo..). Jsme malá vesnice, takže se odevšad dostanete, kam potřebujete ;))
U babi jsem byla zase potichu, neobvykle. Přemýšlela jsem, že kdy nám dovezou koťátka. Měli to být dva kluci.
Odešla jsem asi.. V 18:45 (byla jsem tam 45 minut přesně, mamka vyšla z baráku v 17:25 nebno 17:30 - ty časy jsou tak spíš pro mě než pro vás, toho moc neřeknou).
Přišla jsem a už jsem byla v pohodě. Do 10ti minut přijela teta, strejda, sestřenka a bratránek a... koťátka ;) Jsme byla ráda, ale nějak jsem to tušila (zase..?). Nakonec to ale nebyli kluci ale kluk a holka (jestli jsem i tohle někdy tušila, vsadila bych se *úsměv*). Brácha svého kocourka hned pojmenoval: "Mikešek", jak jinak taky. Já pro svou čičinku nevěděla jméno, přece jen, je to něco, co bude mít do konce života - nebo teda do té doby, co bude u nás, něco ji nesežere, neodnese (-takže do konce života), nebo neodejde od nás, ale to asi (snad!!) ne. Nakonec jsem vymyslela i já pro svou číču jméno. První mě napadlo .. no, teď jsem ty jména zapomněla ;DD já si nevymýšlím.. Vypadlo mi to z hlavy. Ale tak hlavně, že vím, jak se jmenuje: "Štefie" - je to vlastně po mé babičce (která ještě žije - Štefania), i když to vzniklo jinak, ne podle babi, ale měla se jmenovat "Fie", akorát jsem přidala "Šte-" a vznikla "Štefie" ;)
Mikeš & Štefie = naše koťátka ;)
Já vím, to co jsem vymyslela, je možná blbé jméno pro kočku, ale rozhodně lepší, než aby se jmenovala (jak jsem si vzpoměla konečně!!) "Kemi", ne? ;) I když, "Kemi" je taky pěkné jméno - zapíšu si to někam, až budu mít své kočičky, pojmenuju jednu z nich "Kemi" (nebo "Kemie" - nevím ještě, ale to první se mi víc líbí) a pak druhou číču, až budu mít, tak ta se bude jmenovat "Lucky" (-obojí jsou vlastně takové zkomoleniny jmen mých oblíbených postav ze seriálu,atd.)

PS: Až bude zítra čas, vyfotím je a hodím fotky sem - ale nic neslibuju, protože pak bych se musela móóc omlouvat. Když něco slíbím, nesplním to, takže jen tak oznamuji, že možná tu zítra přibydou fotky našich koťátek. Ale nevím jistě... Pokusím se, stopro... ;)

Den třetí - 8 způsobů, jak získat Tvé srdce

11. srpna 2012 v 14:32 | Kathará |  Deník
1. Být milý - jelikož já jsem tak trochu hulvát a neumím držet hubu někdy, tak on by měl být na druhou stranu jakby můj protiklad. Samozřejmě, já umím taky být milá, ale.. Měl by umět říkat "Promiň", "Prosím", "Zdovolením" - to je hlavní a prostě tak celkově (já neumím popisovat!! :*)
2. Ochotný - Když uvidí nějakou starou paní, že má problém třeba nastoupit nebo vystoupit (nebo co já vím) do autobusu, aby jí třeba (se snažil) pomohl!! Ne "třeba", určitě a netlemil se tomu v koutě s bandou pitomců! Ochotou by mě rozhodně dostal..
3.Věrnost - to se moc nevidí, většinou holka si vybere kluka svých snů a když má štěstí, má po svatbě její manžel jen jednu milenku, při smůle víc štětek.. Nejde jen o to, jestli se ten kluk s někým vyspí, ale spíše, věrnost, aby mě hned za každým rohem nepomlouval, nespal s žádnou (to taky) jinou, když má nebo bude mít mě, a naspátek aby on mi věřil, že ho nepodvedu!
4. Upřímnost - ta je důležitá, někdy jí moc škodí, ale rozhodně by mi měl říct upřímně, co ke mně cítí, aby se mnou nebyl jen kvůli sázce (ne že by bylo na mě něco co by za sázku stálo, ehm), nebo když už se zabouchne do jiné holky (viz. věrnost), aby mi to řekl narovinu. Asi bych sice byla histerická, ale.. Později bych vlastně byla ráda, že to netajil a nepodváděl mě s ní..

Diskuze: yuripovidky - Můj názor!!

10. srpna 2012 v 20:07 | Kathará |  Blog
Neznám člověka, který by neznal blog » yuripovidky.blog.cz, a bohužel neznám ani nikoho, kdo by jí neodepsal na její blog pohoršující komentář. Lidé jsou dnes zabedněný a hloupý. Ale tahle holka (jestli to není tajná identita a ve skutečnosti kluk) je chytrá, řekla bych, že musí mít hodně vysoký IQ, nebo je zas na druhou stranu tak blbá a vše jí vychází. Ať je to jak chce, na konci drátu u svého noťasu se směje a se zájmem si čte komentáře.

Vážně, někdy nevím, jestli žiju na planetě chytrejch, nebo... Jaký máte vlastně vy názor na yuripovidky? Protože tohle je diskuze, takže napište, co si myslíte.

Já si myslím toho hodně, a o téhle slečně.. Občas tam zajdu a neskutečně se pobavím komentářema. Inu, jsou a je a bude vždy hodně lidí, kteří se ozvou a obhajují svůj blog. To je podle nich správné. Co by se stalo, kdybych se vám hekla na blog a napsala něco hnusného, kdybych váš blog zrušila? (Což ještě neumím, ale..) Asi byste se šli odprásknout. Nebo teda většina z vás. Pamatujte, blog je jen webka, ani to ne. Je důležitý, možná, ale ne tak smrtelně!

Yuripovidky je blog, kterému každý dělá recenzi - a já nejsem jiná. Je to blog o.. Já ani nevím, o čem. Myslím, že tam admin zveřejňuje uchylný povídky dvou lesbiček, ale nejsem si tím jistá (ze zvědavosti jsem četla jen jednu část její povídky a bylo to, jak jinak než, o ničem!).. Je to "Ten nejlepší blog na světě" - jen škoda, že adminka používá termín "Na světě", protože třeba někde 1000světelných let daleko se jí smějou (pro nás!) mimozemšťané (my pro ně jsme taky mimozemšťané), protože světem myslí yuripovidky jen tento svět, ostatní jsou pro ni haba*kuk-haba*prd!

Chci slyšet váš názor (jestli se vám to všechno nechce číst, tak čtěte jen první a dva poslední odstavce, zbytek nechte tak :D (věřím, že jsem vám právě opravdu zkrátila čtení *smile*)
Zdroj mé inspirace: (c) eleniska.blog.cz
××××××××××
×××××××××
××××××××
××××××××
×××××